Trocha historie

První písemná zmínka o Měříně je z r. 1298, kdy třebíčský klášter založil v Měříně Proboštství pro mnichy řádu sv. Benedikta, nadal je značnými statky a podřídil jej třebíčskému klášteru. Dějiny Měřína pak byly téměř 200 let úzce spjaty s dějinami benediktýnského kláštera v Třebíči.

Mnichové si v Měříně postavili malý kostelík a po různých přestavbách mu dali v hlavních rysech dnešní podobu. Z té doby se nám zachoval románský portál ze 13. století, vzácná stavitelská památka. Největší pohromou pro kraj byly husitské války, ale hlavně tažení uherského krále Matyáše Korvína proti Jiřímu z Poděbrad, kdy došlo asi v letech 1470 k úplnému zničení proboštství. Majetek proboštství bylo zastaven v letech 1479 Janovi z Lomnice, později to byli Pernštejnové, na které přešla zástava v r. 1491, v r. 1557 ji odprodali Stráneckým ze Stránec. Ti v r. 1559 přenechali větší část majetku bratřím Janovi a Rafaelovi Chroustenským z Malovar a Chroustenic. Chroustenští si postavili kolem 16. století v obci Černé renesanční zámek a z Černé udělali centrum svého panství.

V roce 1618 se zapojili do protihabsburského stavovského povstání a po jeho porážce přišli o všechen svůj majetek. Po odchodu Chroustenských po prohrané bělohorské bitvě se novými pány černicko-rudoleckého panství i s Měřínem stali Collaltové et San Salvatore, starý katolický šlechtický rod z Itálie, který nově nabytý majetek připojil k panství brtnickému.  Poddaní z Měřína i z okolních obcí chodili robotovat do černického dvora. Měřínská obec se ale v roce 1714 na zámku v Černé vykoupila z roboty a zavázala se platit místo roboty ročně 200 zlatých. Collaltové sídlili na zámku v Brtnici a v Černé měli direktora. Černické panství měli v držení až do rozpadu Rakouska- Uherska, tedy do roku 1918, kdy na základě I. pozemkové reformy z roku 1919 došlo k parcelaci půdy ve prospěch bezzemků a malozemědělců a z černického dvora byl utvořen zbytkový statek. Collaltovská éra na černickém panství skončila po bezmála třech stech letech a Collaltové navždy opouštějí panství a také končí jako měřínská vrchnost. Zůstala jim ještě Brtnice, kterou měli v držení až do konce roku 1945.

Jak vznikl název městyse?

Vznik Měřína je obestřen pověstmi, podle nichž jeho stáří sahá do hlubokého dávnověku. Jedna pověst říká, že kočovní Maďaři, kteří vyvrátili a obsadili Velkomoravskou říši, zbudovali prý si opevnění na vrcholu severozápadně od původní osady, kterou zničili. Tam měli své stráže, jež hájily přechod z Čech na Moravu, a proto tento vrch dostal název "Strážnice". Maďaři byli odtud vypuzeni českým knížetem Břetislavem a Morava se stala údělným knížectvím. Mezi pražskými knížaty a údělnými knížaty moravskými byly časté spory a války o trůn, jež byly ukončeny smírem Vladislava Jindřicha s Přemyslem Otakarem I. v r. 1197. Mír prý byl uzavřen na blízkém kopci, jemuž bylo dáno jméno "Králův kopec" a nově založené osadě jméno "Mirín", odvozeno od slova mír, později Měřín.

Kronikář obce - Oldřich Hnízdil

oldrich-hnizdilPoděkování městyse Měřína patří jeho kronikáři, panu Oldřichu Hnízdilovi, za čtyřicetiletou mravenčí práci, které se věnuje od roku 1969. Děkujeme.
U této příležitosti mu rovněž gratulujeme k životnímu jubileu a přejeme hodně zdraví a životního elánu!

 

V čem spočívá práce kronikáře?
kronikar1kronikar2Na fotografiích je kronikář pan Oldřich Hnízdil při rozhovoru se slečnou redaktorkou Žďárských novin Janou Ševčíkovou při diskuzi na téma: „ V čem spočívá práce kronikáře."

 

Newsletter

Pro odběr novinek z našeho městyse zadejte prosím Váš e-mail

Nahoru